Tak, už mi v diskusi odpovídají PJjové, dokonce i nováčci :-)
Karel Brychcín píše:
Reakce začínajícího PJ.
Celou recenzi jsem nečetl, nemám na to příliš času, ale zajímavé postřehy. Ohledně té obtížnosti já to během hraní přizpůsoboval okolnostem. Hráli jsme tedy jiné dobrodružství, jsem začínající PJ (jedna hra odehraná) takže asi spadám do skupiny o které píšeš, hráči také úplní nováčci.
Držel jsem se obecně toho, že středně těžké akce obtížnost 7, těžká akce obtížnost 10, a né každý by měl být schopen udělat všechno. Kalmarovo pole jsem někde zahlédl ale nemám nastudováno moc dobře, proto nebudu reagovat na každou situaci, spíše obecně
U Vorpalovy věže vidím řadu cest, popisuješ situaci kdy třeba 4 postavy selžou v jakémkoli pokusu, tedy šplhání, vyražení dveří, kouzelné řešení (třeba i jebnutí blesku do dveří či jejich podpálení), odemknutí, nebo i třeba jejich rozbití zbraněmi. Pokud by k něčemu takovému už došlo a úplně všichni by selhali, asi bych to jako PJ vyřešil za hráče, třeba bych je najednou nechal všechny hodit na postřeh a tomu s nejvyšším hodem bych ukázal ve stěně nějaký schovaný magický klíč, mechanismus či něco takového. Nebo bych z lesa nechal najednou přijít krásnou mourovatou kočičku, která se posadí před dveře, mňoukne a dveře se pro ní otevřou, možností je plno. Hráči by na to koukali jak jelita :-D
U ostatních situací to vidím podobně, řada cest která se může povést, obtížnost si můžu trošku upravit při samotné hře. Pokud mám jakoukoli magicky nadanou postavu (alchymista, kouzelník, kněz) můžou navíc třeba schovanou schránku s klíčem vycítit, třeba nějakou zakrývací iluzi. Nebo můžou najít rozepsaný dopis kolegovi kouzelníkovi s informací, že klíč je někde ve věži schovaný, aby mi neutekli bez meče. Když vědí že hledají tajnou schránku třeba v konkrétní místnosti je šance logicky mnohem vyšší, navíc to ospravedlňuje opakované hody při hledání protože oni vědí že tam schránka je, jen se jim třeba nedaří jí objevit.
Hráči navíc můžou vymyslet řešení které PJ nenapadne a můžou být dobrá a kreativní. Třeba v našem dobrodružství Krvavá sklizeň alchymista co měl v inventáři elixír mucholapka vymyslel to, že smírčí kámen pomocí něj zkusí slepit dohromady a místo nechají kněze vysvětit. Přišlo mi to natolik dobré a kreativní, že jsem je to nechal udělat, místo toho aby u kameníka nechávali vyrobit nový smírčí kámen.
Loki, teď bych jen rozhodil ruce s tím, že jsem přesně tohle říkal. I když pravidla říkají, že by se pravidla neměla jen tak měnit, že je to může rozhodit, první nápad je změnit účinek kouzel, změnit schopnosti postav, a podobně.
Doporučuju zejména tuto větu:
Píše:
asi bych to jako PJ vyřešil za hráče, třeba bych je najednou nechal všechny hodit na postřeh a tomu s nejvyšším hodem bych ukázal ve stěně nějaký schovaný magický klíč, mechanismus či něco takového.