Trochu v těch jednotlivých variantách pleteš společenské zřízení (kmenová společnost) a způsob nominace vládnoucí třídy (gerontokracie, plutokracie), o chování státu (kleptokracie) ani nemluvě. Kmenovému zřízení mohou vládnout jak nejstarší, tak volení, tak nejsilnější... atd. Jinými slovy nejsou to rovnocenné kategorie.
Pravdou je, že zobecňování těchto pojmů je obtížné, protože každý stát byl a je charakterizován několika takovými znaky v různých rovinách. Stejně tak samotný termín "vládnoucí vrstva" je zavádějící. Málokdo si uvědomuje, že velkovezír Osmanské říše, po slušnou část dějin jeden z nejmocnějších lidí světa, byl technicky vzato otrok.
Navíc se náplň některých pojmů v průběhu času měnila, protože pod pojmem tyrannie si rozhodně dnes představujeme něco úplně jiného než Řekové za dob rané antiky. Ranná řecka tyrannis byla jakýmsi vzdáleným záchvěvem budoucí přicházející demokracie, zatímco již pár století poté (a dnes ještě více) ji vnímáme jako její naprostý opak).
Modely použité v dějinách ke všemu jen zřídkakdy byly v čisté formě. Měli Římané demokracii? Teoreticky ano, protože do funkcí, včetně vrcholných, mohl být zvolen kdokoli (pokud, samozřejmě, nebyl žena, otrok, propuštěnec, cizinec, italik nebo chudák). Ale většina republikánských Římanů by si na otázku jestli mají demokracii nejspíš klepala na čelo ("Demokracie? S tou si přece neporadili ani Řekové a ti jí vynalezli, což teprve tak pragmatičtí lidé jako my, Římané). Římané měli republiku. Republika označovala systém, kde se na vládě podílelo víc osob, oproti monarchii, kde se moc soustřeďovala do rukou jediného panovníka. To je jedna rovina, kterou lze posuzovat; ale už na první pohled vidíme, že i v rámci republiky lze získat velkou nebo absolutní moc pro úzkou skupinu osob, nebo i jedince a zrovna tak v monarchii může monarcha být pouhou zástěrkou a moc může třímat někdo jiný. Dokonce může být monarcha volen nebo vybírán losem, případně podle znamení bohů... jedná se pak o monarchii nebo theokracii? Vstupuje nám do toho dělba moci, dělba rolí atd. Já bych řekl, že nejlépe je charakterizovat systém právě podle dělby moci a přístupu k ní. Můžete být téměř na špici mocenské hierarchie, ale není to nic platné, pokud (opět oblíbení Osmani) vás váš bratr, nový sultán, nechá i s dalšími padesáti zardousit jakmile převezme trůn.
Ve státě Inků neexistovala žádná sociální mobilita, kdo se narodil jako rolník, zemřel jako rolník (když byl výjimečně nadaný mohl se stát řemeslníkem), ale nikdy nebylo možné aby postoupil do jiné společenské úrovně. Inkové tvrdili že jsou jiná rasa než porobené obyvatelstvo (a je docela možné že měli pravdu) a kdo nepatřil k Inkům, měl prostě smůlu, podílu na vládě se nedočkal. Příslušnost k vládnoucí kastě byla založena na rodové příbuznosti, ale těžko říct, co to bylo za systém - theokracie, konstituční monarchie?
Prostě si myslím, že navrhované skupiny jsou příliš obecné a ve stavbě světů se s nimi nedá takhle přímo pracovat.